Absurdní drama – protiklad k epickému dramatu; absurdní = nesmyslný, zvrácený.
Základní námět: pocit úzkosti, který se zrodil z pocitu absurdity lidského postavení, motiv člověka „zazděného v kobce své subjektivity, který není schopen dosáhnouit porozumění s druhými“Znaky: obvykle chybí děj, často zápletka, pomíjená charakterizace postav
Představitelé: Eugen Ionesco (židle, plešatá zpěvačka), Samuel Beckett (čekání na Godota) Pokračování textu →